Povinnost zaměstnavatele ověřit pravost dokladů nastupujících cizinců

Vážení klienti, vážení obchodní přátelé,

rádi bychom Vás touto cestou informovali o zajímavém rozhodnutí Městského soudu v Praze (konkrétně se jedná o rozsudek č.j. 15 A 152/2019-55 ze dne 29. 07. 2020), které se dotýká oblasti pracovněprávních předpisů a z něhož plyne řada užitečných informací zejména pro zaměstnavatele zaměstnávající cizince.

Městský soud v předmětném rozhodnutí upozorňuje na možnosti, které v současnosti zaměstnavatelé mají při ověřování pravosti dokladů cizinců, kteří u nich pracují, a zabýval se také otázkou, zda je používání těchto nástrojů povinné.

Podle Městského soudu je potřeba chránit trh práce a potažmo celý ekonomický systém před nelegálním výkonem práce, což klade vyšší nároky také na zaměstnavatele. Při přijímaní zaměstnanců proto nestačí jen běžná vizuální kontrola průkazů totožnosti příslušným pracovníkem zaměstnavatele. V posuzovaném případě měl zaměstnavatel jak podle názoru příslušného inspektorátu práce, tak podle soudu, vyvinout veškeré úsilí, které na něm bylo možné požadovat, aby zabránil protiprávnímu následku v podobě nelegálního výkonu práce. Vzhledem k tomu, že v danou dobu bylo známo, že v regionu, v němž zaměstnavatel působil, je rozšířeno používání padělaných dokladů totožnosti, měl zaměstnavatel také využít veřejně dostupných rejstříků a aplikací, jejichž prostřednictvím mohla být ověřena pravost dokladů nově nastupujících cizinců.

Mezi nástroje, které měl zaměstnavatel zejména použít, patří veřejný rejstřík PRADO a veřejně dostupná aplikace Regula Document Reader. V prvním případě se jedná o rejstřík dostupný mj. i v českém jazyce, který obsahuje popis dokladů totožnosti vydávaných členskými státy EU (vzorové podoby a další informace). Zmíněná aplikace pak funguje na principu skenování dokumentů, přičemž ve většině případů je schopná falšovaný doklad identifikovat.

Ačkoliv jde o fakultativní možnosti, jejichž využití je výlučně na volbě zaměstnavatele a není tedy zaměstnavateli uloženo povinně právními předpisy, zaměstnavatelé by předmětné soudní rozhodnutí a praxi kontrolních orgánů měli vzít v potaz. Použití těchto nástrojů je totiž kontrolními orgány zohledňováno při posuzování, zda zaměstnavatel učinil vše pro to, aby se nelegálnímu zaměstnávání cizinců vyhnul. I Městský soud ve výše uvedeném rozsudku vyslovil názor, že zaměstnavatel se v případě nevyužití zmíněných rejstříků i aplikací nemůže dovolávat liberace založené na tom, že vynaložil veškeré možné úsilí, aby přestupku zabránil.

Zejména v případě zaměstnávání cizince ze země, u níž zaměstnavatel nemá zkušenosti a znalosti ohledně podoby a parametrů dokladů totožnosti jejích občanů, jakož i v případě jakýchkoliv pochybností ohledně pravosti předloženého dokladu proto doporučujeme některý z výše uvedených nástrojů využít, případně aplikovat alespoň jiné adekvátní opatření (např. požadavek předložení nikoliv jednoho, ale dvou dokladů), a současně o jeho využití vytvořit záznam. Tímto způsobem si zaměstnavatel zachová možnost svého vyvinění z případného přestupku nelegálního zaměstnávání cizinců, pokud by se později zjistilo, že byl předmětný doklad padělaný.

V případě jakýchkoliv dotazů této problematice se na nás neváhejte kdykoliv obrátit.

Tým LTA