Newsletter – Příspěvek v době částečné práce („kurzarbeit“)

Vážení klienti, vážení obchodní přátelé,

rádi bychom Vás touto cestou informovali o tom, že před několika dny byla s konečnou platností přijata novela zákona o zaměstnanosti1, která do českého právního řádu přináší novou možnost poskytování příspěvku v době částečné práce, pro niž se v posledním roce vžilo označení Kurzarbeit podle vzoru obdobných řešení v zahraničí. Nyní Vás tak můžeme seznámit s finální podobou předmětné právní úpravy.

Ve zkratce tedy bude platit, že:

• o poskytování příspěvku v době částečné práce rozhoduje vláda ČR nařízením, v němž také stanoví jeho rozsah a další podmínky;
• zaměstnavatel musí informovat zaměstnance a podat oznámení Úřadu práce, které následně doplňuje o měsíční přehledy nákladů;
• čerpá-li zaměstnavatel příspěvek, nesmí po určitou dobu mj. propustit dané zaměstnance ani vyplácet dividendy, jinak je povinen příspěvek vrátit;
• rozsah, kdy zaměstnanci nepracují, bude muset činit 20 – 80 % týdenní pracovní doby. Zaměstnancům za tuto dobu musí být poskytována nejméně 80% náhrada mzdy;
• příspěvkem je zaměstnavateli kompenzováno 80 % nákladů na zaměstnance v době, kdy nepracují (v rozsahu podle příslušného nařízení), maximálně do výše 1,5násobku průměrné mzdy v ČR měsíčně.

Detaily k jednotlivým parametrům příspěvku v době částečné práce pak uvádíme níže.

Hlavní myšlenka poskytování příspěvku

Nová právní úprava by měla představovat systémové dlouhodobé řešení pro celou řadu budoucích tíživých situací. Možnost poskytování příspěvku v době částečné práce by totiž měla být aktivována vládou ČR, pokud by nastala další případná krize způsobená přírodní pohromou, epidemií, hospodářskou recesí, kybernetickým útokem nebo jinou mimořádnou situací vyvolanou zásahem vyšší moci, v jejichž důsledku nebudou zaměstnavatelé objektivně schopni zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby. Laicky řečeno by tedy daný příspěvek měl zaměstnavatelům po určitou dobu ulevovat od jejich závazků vůči zaměstnancům tehdy, pokud by celoplošně nebyli bez svého zavinění schopni zaměstnancům přidělovat práci v původním rozsahu, a tím je motivovat k zachování daných pracovních míst namísto okamžitého propouštění zaměstnanců.

Jak to tedy bude celé fungovat?

Příspěvek v době částečné práce mohou využívat pouze zaměstnavatelé soukromého sektoru, a to jakmile dojde k aktivaci možnosti poskytování příspěvku. O tom rozhoduje vláda nařízením v případech ohrožení ekonomiky celého státu nebo některých ekonomických odvětvích z důvodů popsaných výše.

Dané nařízení může možnost čerpání příspěvku omezit pouze na část území České republiky, na vybraná hospodářská odvětví nebo určitý okruh zaměstnavatelů podle vládou stanovených ukazatelů. Vláda ve svém nařízení také určí další podmínky poskytování příspěvku, a to včetně doby, po kterou bude poskytován. Na začátku může být tato doba stanovena maximálně na 6 měsíců. Poté může dojít k jejímu prodloužení, vždy nejdéle o 3 měsíce, až na konečný limit 12 měsíců. Nařízení vlády má také stanovit konkrétní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci.

Oznámení Úřadu práce

Jakmile bude režim „Kurzarbeitu“ aktivován, měl by zaměstnavatel, který má v úmyslu se do programu zapojit, písemně informovat své zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě by měl být zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

Následně může zaměstnavatel přistoupit k podání elektronického oznámení krajské pobočce Úřadu práce, které musí obsahovat zákonem požadované údaje (počet zaměstnanců, důvody poskytnutí příspěvku, předpokládané období čerpání apod.). V tomto oznámení také musí zaměstnavatel prohlásit, že se zaměstnancem, na něhož chce příspěvek čerpat, nerozváže pracovní poměr výpovědí ani dohodou z organizačních důvodů (tj. podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce) jednak po dobu samotného poskytování příspěvku, a poté dále ještě po polovinu této doby, zaokrouhleno na měsíce nahoru.

Zjednodušeně tedy pokud zaměstnavatel čerpal příspěvek 5 měsíců, nesmí zaměstnance propustit ještě 3 měsíce poté, jinak by byl povinen příspěvek vracet. Pro porušení povinností nebo z jiných důvodů ležících na straně zaměstnance však zaměstnavatel zaměstnance propustit může; stejně tak odchod z vlastní vůle zaměstnance nemá na poskytnutí příspěvku vliv.

V oznámení Úřadu práce se také zaměstnavatel zavazuje, že zaměstnancům umožní v době, kdy nebudou pracovat, účast na rekvalifikaci nebo kurzech doporučených Úřadem práce. Součástí oznámení je rovněž potvrzení, že u zaměstnavatele v předchozím měsíci nedošlo k vyplacení dividendy nebo jiného mimořádného plnění a že k němu nedojde ani v době čerpání příspěvku a dále 12 měsíců poté.

Podmínky čerpání příspěvku

Příspěvek bude možné čerpat pouze ve vztahu k zaměstnancům, kteří jsou ke dni přihlášení se do programu v pracovním poměru u zaměstnavatele již minimálně tři měsíce.
Příspěvek bude zaměstnavateli poskytnut za celý kalendářní měsíc, v němž u něj bude trvat překážka v práci na straně zaměstnavatele z důvodů popsaných ve vládním nařízení, jímž k aktivaci režimu „Kurzarbeitu“ došlo. Pokud by tedy překážka nastala u zaměstnavatele z jiného důvodu, o příspěvek žádat nemůže. Po dobu překážky v práci musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku (nemůže tedy například využít možnosti jejího snížení podle § 209 zákoníku práce až na 60 %). Překážka v práci (tj. doba, kdy zaměstnanci nepracují) současně musí trvat mezi 20 % a 80 % týdenní pracovní doby zaměstnanců rozvržené na daný kalendářní měsíc, což se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele. Příspěvek nelze čerpat ve vztahu k zaměstnancům pracujícím v režimu konta pracovní doby.

Možnost zapojení se do režimu „Kurzarbeitu“ je také zapovězena zaměstnavatelům, jimž byla v posledních třech letech uložena pokuta za umožnění práce cizincem bez příslušného povolení (nelegální práce).

Výše příspěvku a jeho vyúčtování

Zaměstnavateli je poskytován příspěvek za dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, a to ve výši 80 % náhrady mzdy vyplacené tomuto zaměstnanci včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanci a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V letošním roce by tedy maximální příspěvek činil 51.916,50 Kč měsíčně.

Na základě podaného oznámení Úřadu práce (viz výše) pak zaměstnavatel předkládá Úřadu práce měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, ohledně nichž chce příspěvek čerpat, včetně detailního rozpisu. Tento přehled musí zaměstnavatel Úřadu práce zaslat nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Příspěvek se poskytuje měsíčně, a to vždy do 8 kalendářních dnů ode dne doručení řádně vyplněného přehledu.

Již vyplacený příspěvek je zaměstnavatel povinen vrátit mimo jiné i tehdy, pokud by v rozporu se svým předchozím prohlášením při podání prvotního oznámení Úřadu práce propustil zaměstnance dříve, než po uplynutí stanovené lhůty.

Účinnost

Novela zavádějící příspěvek v době částečné práce by měla vstoupit v účinnost od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Pokud by tedy na podzim hrozila další vlna pandemie ochromující celá hospodářská odvětví, mohla by již aktivace tohoto příspěvku přicházet v úvahu.

Věříme, že Vám náš newsletter přinesl užitečné informace a jsme připraveni Vám být nápomocni při řešení jakékoli Vaší situace.

Váš team LTA

Newsletter ke stažení zde

1. Zákon č. 435/2004 Sb.